Štěstí tvého života záleží na druhu tvých myšlenek.
( Marcus Aurelius )
Sníh už pomalu taje...Konečně...Sníh mám ráda jen na Štědrý den.
Období,kdy přichází jaro mám nejraději. Tráva se začíná zelenat a všude okolo to nádherně voní. Akorát ty deště...Ty by mohly přestat,ikdyž.....Někdy neškodí taková procházka v dešti s někým koho máte rádi.Mám na mysli třeba přátelé.
Dnes mám takový přemýšlecí den. Přemítám si v hlavě poslední dny. Možná je to tím, že už jsem druhým týdnem doma. Sama nevím. Vadí mi ta neustálá přetvářka kolem sebe..
Ty naše zbytečné hádkym jestli si koupíme jako nového psa jezevčíká,foxteriéra nebo pražského krisaříka. Vnutit si ten či ten názor nenechám. Oni ví, jaký je můj sen,co se týče psa. A hlasovat mezi tím nebo tím psem opravdu nebudu. Vždyť tohle je rohožka před práh, ale né pes! Už jednu takovou "rohožku" doma máme..Nač druhou? Myslím si, že i ten pitomej kokršpaněl by se u nás neměl špatně. Ano,není to rotvajler,ale aspon je to trochu vetší... Jenže ten nevoní polovině rodiny. Proč se,ale nikdo nesnaží pochopit mě. Mamčin manžel řekne, že chce jezevčíka a všichni se z toho po**rme! Já vím, že je tohle maličkost a nemám právo se rozčilovat, ale takových maličkostí je víc a dohromady,když se sečtou to není maličkost,ale dá se říct, že podstatný problém.
Prázdnota není už jen pocit mého druhého já.. je všude okolo mě..Pořebovala bych vytrhnout se z tohohle stereotipu. Každé slovo, čin, cokoliv mě vnitřně bolí..
2 komentáře:
Tyruuš.... Jezevčík je trubicaaa... Jezevčíka by vám Gastonek sežraaal... Jezevčíka neee :(
Mě je tě tak líto, víš... já o tom všem někdy mluvím s mamkou, obě ti chceme pomoci, ale nevíme jak... Máš to doma těžký tak, jak málo lidí a o to více hůř se s tím můžeš vyrovnat. Protože já ti v takových situacích neporadím, nevím, co bych ti poradila. Ale jedno vím, nesnáším slovo NEVÍM. Co z toho, když ti sem napíšu že NEVÍM?! Liskala bych si za to, kdybych měla odvahu a nerozsmála se potom, co by mi došlo, že liskám sama sebe.
Prázdnota je hnusná, odporná, nepříčetná. Jenže ty nikdy nebudeš sama. Zrovna ty ne. I kdybys neměla mě (:D) tak sama v životě nikdy nebudeš. Máš tolik přátel, kteří tě mají rádi, že já si o takovém počtu mohu jen nechat zdát.
V rodině to možná nikdy nebudeš mít tak, jak by sis přála, rodinu si člověk nevybírá. Ale přátele si vybrat můžeš... A ty podle všeho vybíráš správně, jen tak dál:)
děkuju :) mě pomůže už jen to, že vím, že za mnou stojíš..
Okomentovat